ČSN EN ISO 1891-2 - Spojovací součásti - Terminologie - Část 2: Termíny a definice povrchových úprav
Stáhnout normu: | ČSN EN ISO 1891-2 (Zobrazit podrobnosti) | |
Změny: |
|
|
Datum vydání/vložení: | 2016-08-01 | |
Zdroj: | https://www.iso.org/obp/ui/#iso:std:iso:1891:-2:ed-1:v1:en,fr,ru,other | |
Třidící znak: | 021003 | |
Obor: | Šrouby, matice, podložky. Část obecná | |
ICS: |
|
|
Stav: | Platná |
‹
Nahlásit chybu
3.4.9 vodíková křehkost
trvalá ztráta tvárnosti kovu nebo slitiny způsobená atomárním vodíkem v kombinaci s napětím vyvolaným zatížením a/nebo zbytkovým tahovým napětím, které může vést po určité době ke křehkému lomu
Poznámka 1 k heslu Vodíková křehkost se obecně klasifikuje podle zdroje vodíku. Vnitřní vodíková křehkost viz 3.4.10 a vodíková křehkost asistovaná prostředím viz 3.4.13.
3.4.9 hydrogen embrittlement
permanent loss of ductility in a metal or alloy caused by atomic hydrogen in combination with load induced and/or residual tensile stress that can lead to brittle fracture after certain time
Note 1 to entry: Hydrogen embrittlement is generally classified by the source of hydrogen. For internal hydrogen embrittlement see 3.4.10 and for environmental hydrogen embrittlement see 3.4.13.