ČSN EN ISO 9488 - Solární energie - Slovník
| Stáhnout normu: | ČSN EN ISO 9488 (Zobrazit podrobnosti) |
| Datum vydání/vložení: | 2024-03-01 |
| Třidící znak: | 730300 |
| Obor: | Stavební fyzika - Teplo |
| ICS: |
|
| Stav: | Platná |
3.2.28 přímé sluneční ozáření (direct solar irradiance)
Gb
podíl zářivého toku (3.2.3) na daný rovinný přijímací povrch přijímaný z malého prostorového úhlu se středem ve slunečním kotouči vztažený k ploše tohoto povrchu
POZNÁMKA 1 k heslu Jestliže je plocha kolmá na osu prostorového úhlu, pak plocha přijímá přímé normálové sluneční ozáření Gbn.
POZNÁMKA 2 k heslu Jednotkou je W·m–2.
POZNÁMKA 3 k heslu Přibližně 97 až 99 % přímého slunečního záření dopadajícího na zemský povrch je obsaženo v rozsahu vlnových délek od 0,3 m do 3 m (viz [3]). V závislosti na přístroji pro měření přímého slunečního ozáření nebo použité solární technologii jsou zahrnuty různé rozsahy vlnových délek. Pro správný popis přímého slunečního ozáření musí být specifikován rozsah vlnových délek nebo spektrální odezva přístroje či použité technologie.
POZNÁMKA 4 k heslu Přímé normálové sluneční ozáření se obecně měří přístroji se zorným úhlem (3.3.6) do 6°. V současnosti doporučovaná konstrukce přístrojů používá zorný úhel 5° (viz [5]). Část rozptýleného záření kolem slunečního kotouče (cirkumsolární záření (3.2.18)) je zahrnuta, jelikož sluneční kotouč sám má zorný úhel (3.3.6) okolo 0,5°.
POZNÁMKA 5 k heslu Pro přesný popis přímého normálového slunečního ozáření je nezbytné specifikovat, jak je v něm zahrnuto cirkumsolární záření (3.2.18) s využitím následujících členů. Bn je experimentálně stanovené přímé normálové ozáření.
kde je
L(,) širokopásmová intenzita atmosférického záření, obvykle vyjádřená ve W·m–2sr–1 pro element oblohy, jehož úhlová pozice je určená úhlovou vzdáleností od středu slunečního kotouče a azimutem slunečního kotouče a cirkumsolární oblasti;
P(,) funkce polostínu měřicího zařízení, která je někdy nazývána také „akceptační funkce“;
L největší úhlová vzdálenost od středu slunečního kotouče, pro kterou je záření měřeno přístrojem.
V modelech přenosu atmosférického záření je často používán jiný parametr:
3.2.28 direct solar irradiance
Gb
quotient of the radiant flux (3.2.3) on a given plane receiver surface received from a small solid angle centred on the sun's disk to the area of that surface
Note 1 to entry: If the plane is perpendicular to the axis of the solid angle, direct normal solar irradiance Gbn is received.
Note 2 to entry: Unit: W∙m-2.
Note 3 to entry: Approximately 97 % to 99 % of the direct solar radiation received at ground level is contained within the wavelength range from 0,3 µm to 3 µm (see Reference [3]). Depending on the direct irradiance measurement instrument or the solar technology involved, different wavelength ranges are included. In order to describe direct irradiance correctly, the wavelength range or the spectral response of the instrument or the involved technology has to be specified.
Note 4 to entry: In general, direct normal solar irradiance is measured by instruments with field-of-view angles (3.3.6) of up to 6°. The currently recommended instrument design uses 5° field-of-view (see Reference [5]). A part of the scattered radiation around the Sun's disk (circumsolar radiation (3.2.18)) is included, as the solar disk itself has a field-of-view angles (3.3.6) of about 0,5°.
Note 5 to entry: In order to describe direct normal solar irradiance accurately, it is necessary to specify how circumsolar radiation (3.2.18) is included in it using the following terms. Bn is the experimental direct normal irradiance.
where
L(ξ,φ)
is the broadband sky radiance - usually expressed in W·m-2 sr-1 - for an element of sky whose angular position is defined by the angular distance ξ from the centre of the sun disk and the azimuth angle φ in the sun disk and the circumsolar region;
P(ξ,φ)
is the penumbra function of the measurement device that is sometimes also called “acceptance function”;
αL
is the greatest angular distance from the sun disk centre for which radiation is measured by the instrument.
In atmospheric radiation transfer models, another parameter is often used: Bidealn(αL). Bidealn(αL) is the direct normal irradiance up to the angular limit, αL, which in this case mostly corresponds to the sun disk half-angle (∼0,27°). Bidealn(αL) is calculated as Bn, the penumbra function being set equal to 1 (see also Reference [6]). In concentrating solar power plant models Bidealn(αL) or Bn might be used depending on the sunshape (3.2.21) data applied in the model. The angular limit, αL, also has to fit to the applied sunshape (3.2.21)