ČSN ISO 3534-4 - Statistika - Slovník a značky - Část 4: Výběrová šetření
| Stáhnout normu: | ČSN ISO 3534-4 (Zobrazit podrobnosti) |
| Datum vydání/vložení: | 2026-05-01 |
| Třidící znak: | 010216 |
| Obor: | Vyvolená čísla, normální rozměry, statistické řízení jakosti apod. |
| ICS: |
|
| Stav: | Platná |
3.1.31 záměrné vybírání
účelové vybírání (purposive sampling) provádění výběru (3.1.16) vytvářené podle uvážení odborníka provádějícího šetření
POZNÁMKA 1 k heslu Záměrné vybírání není provádění náhodného výběru (3.1.11), protože některým výběrovým jednotkám (3.1.5) se přiřadí nulová pravděpodobnost vybrání, zatímco jiné se volí libovolně. I pro odborníky v oboru je obtížné sestavit použitelný záměrný výběr ve srovnání s výběry vytvořenými na základě solidních statistických metod.
POZNÁMKA 2 k heslu Kvótní vybírání (3.1.45) je příkladem záměrného vybírání, kdy se například volí respondenti tak, aby byl zahrnut určitý počet mužů a určitý počet žen v přibližných věkových třídách; tím se zajistí odpovídající demografické složení za cenu omezení možnosti zobecnit výsledky na širší populaci.
POZNÁMKA 3 k heslu Ve výjimečných situacích se záměrné vybírání účinně použije ve spojení s jinými metodami vybírání, například existuje-li konkrétní podmnožina populace (3.1.1) (např. vrcholové vedení), u něhož se z hlediska vztahů s veřejností nemají připustit výběrové chyby (3.2.9). Proto se do záměrného výběru zahrnou všichni členové vrcholového vedení, zatímco zbytek populace se posuzuje vhodnějšími metodami vybírání.
POZNÁMKA 4 k heslu Při záměrném vybírání se výběrové jednotky vybírají s ohledem na dostupné pomocné informace (často subjektivně) s cílem zajistit výběr (3.1.8), který přiměřeně odráží populaci.
POZNÁMKA 5 k heslu Termíny systematické vybírání (3.1.29), kvazináhodné vybírání (3.1.30) a záměrné vybírání se mohou chápat jako formy řízeného vybírání, jak uvádí Odkaz [5] a Odkaz [3] (oddíl 5A.6).
POZNÁMKA 6 k heslu Na rozdíl od pravděpodobnostního výběru (3.1.13) nelze u záměrného vybírání vyhodnotit nejistoty.
3.1.31 judgment sampling
purposive sampling
sampling (3.1.16) constituted at the discretion of the surveyer
Note 1 to entry: Judgment sampling is not random sampling (3.1.11) as some sampling units (3.1.5) have zero probability of selection while others are chosen whimsically. Even experts in the field are challenged to produce a viable judgment sample in comparison to those constituted through sound statistically based sampling methods.
Note 2 to entry: Quota sampling (3.1.45) is an example of judgment sampling in which, for example, interviewers choose their respondents to contain a specific number of men and a specific number of women in approximate age classes, the result of which provides the appropriate demographics at the expense of generalizing the results to any larger group.
Note 3 to entry: In exceptional circumstances, judgment sampling can be used effectively in conjunction with other sampling methods, if, for example, there is a specific subset of the population (3.1.1) (say senior management) for whom sampling errors (3.2.9) are not to be made from a public relations standpoint. Hence, all senior managers would be included in the judgment sample, while the remaining population is assessed with more appropriate sampling methods.
Note 4 to entry: In judgment sampling, sampling units are selected by considering the available auxiliary information (often subjectively) with a view to ensuring a sample (3.1.8) that is an adequate reflection of the population.
Note 5 to entry: Each of the terms systematic sampling (3.1.29), quasi-random sampling (3.1.30), and judgment sampling can be viewed as a form of controlled sampling, as described by Reference [5] and Reference [3] (Section 5A.6).
Note 6 to entry: In contrast to probability sampling (3.1.13), uncertainties cannot be evaluated for judgment sampling.